• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Prvním krokem před samotnou montáží je rozhodnutí, jaký typ podhledu zvolíte. Přímý podhled, dokončení Interiéru tedy sádrokartonové desky připevněné přímo na dřevěné nebo kovové rošty, je vhodný pro nižší stropy. Pokud ale potřebujete skrýt vzduchotechniku nebo trubky, budete muset sáhnout po roštové konstrukci se závěsy. Nezapomeňte, že každý závěsný systém snižuje strop minimálně o deset centimetrů, a pokud máte místnost vysokou jen 250 centimetrů, po instalaci budete mít pocit, že sedíte v krabici. Proto si nejprve změřte skutečnou výšku místnosti a rozmyslete, co všechno pod stropem povede.

Požární odolnost sádrokartonových konstrukcí není jen formalita. Při požáru rozhoduje o tom, zda se oheň a kouř rozšíří do dalších místností, nebo zůstanou uzavřeny v ohraničeném prostoru. Pokud stavíte příčky, podhledy nebo obklady nosných prvků, musíte předem vědět, jakou třídu reakce na oheň a jakou dobu odolnosti vaše konstrukce potřebuje. Nejde jen o to, When you loved this short article and you would love to receive more details with regards to pokračovat ve čtení please visit our web-page. že sádrokarton sám o sobě nehoří – rozhodující je celý systém: nosná konstrukce, tloušťka desek, izolace, spoje i kotvení.

Při zateplování podkroví sadrokartonem se často řeší tloušťka izolace, parozábrana a kolejnicový rošt. Málokdo ale myslí na to, že mezi izolací a pohledovou vrstvou musí zůstat vzduchová mezera. Bez ní se zateplení chová úplně jinak, než byste čekali, a výsledek může být daleko od pohodlí, které jste si slibovali.

Konstrukce se dělá ze dvou druhů profilů – stropní a vodicí. Vodicí profily připevníte po obvodu místnosti do úrovně, kterou jste si předtím vyznačili. Tady nastává nejčastější chyba: lidé profily přikládají k zdi a vrtají podle oka, ale každá stěna je křivá. Správný postup je takový, že si nejprve nakreslíte vodorovnou rysku po celém obvodu pomocí laseru, a teprve podle ní osazujete vodicí profily. Pokud nemáte laser, postačí hadicová vodováha, ale počítejte s tím, že přesnost bude nižší. Stropní profily pak vkládáte barvy stěn do obýváku vodících a spojujete je pomocí křížových spojek, přičemž vzdálenost mezi profily by neměla přesáhnout 40 centimetrů.

Na závěr si ověřte, že jste použili správný typ desek. Na požární konstrukce existují desky s přídavnými vlákny ve sádrovém jádru – poznáte je podle označení DF (např. typ DF). Tyto desky mají lepší soudržnost při vysokých teplotách a nedrolí se tak rychle jako obyčejné. Pokud použijete standardní desky, požární odolnost klesne i o desítky minut. Nespoléhejte na to, že „to snad projde" – požární zkoušky probíhají přesně podle laboratorních podmínek a každá odchylka od předepsané skladby znamená, že konstrukce nemá deklarované vlastnosti. V případě požáru to může mít fatální následky.

Postup montáže a typické chyby při pokládce desek Po sestavení roštu přichází na řadu samotné desky. Šroubujte je vždy od středu ke krajům, aby nevznikaly vlny. Vzdálenost mezi šrouby by měla být 15–20 cm, u okrajů 10 cm. Hlavy šroubů zapusťte těsně pod povrch papíru – pokud je utopíte příliš, deska praskne, pokud málo, vytvoří hrbol v tmelu. Spoje desek musí ležet na profilech, nikdy ne mezi nimi. U rohových spojů nechte mezeru 2–3 mm pro vyrovnání tepelných pohybů.

Montáž začíná přípravou podkladu. Pomocí vodováhy a laseru si vyznačte vodorovnou rovinu po obvodu místnosti. Nejčastější chybou je spoléhat na stávající strop, který bývá nerovný. Vždy měřte od nejnižšího místa, jinak hrozí, že podhled bude klesat doprostřed místnosti. Profily připevněte na stěny hmoždinkami s rozpěrou, vzdálenost mezi jednotlivými úchyty by neměla přesáhnout 60 cm. Nosné profily kotvěte pomocí rychlozávěsů nebo třmenů – ty umožňují snadné vyrovnání výšky.

Poslední fází je celkové napenetrování povrchu, aby tmel a barva držely rovnoměrně. Tady lidé dělají chybu, že penětrují jen spáry, ale místa, kde je deska v kontaktu s konstrukcí, zůstávají savá. Po vymalování pak na stropě vzniknou tmavší fleky, které kazí celek. Proto naneste penetraci vždy na celý povrch podhledu, a to ve dvou vrstvách. Mezi nimi nechte dostatečný čas na zaschnutí. Až pak můžete přistoupit k finální malbě, která by měla být ve zvoleném odstínu.

Další častý problém nastává, když se izolace do prostoru mezi krokvemi nacpe příliš silně a vyčnívá ven. Při montáži roštu pak dojde k jejímu stlačení, čímž se mezera úplně zruší. Řešením je izolaci krájet přesně na míru a nepoužívat sílu. Pokud je izolace měkká, podložte ji zespodu provizorními podpěrami, které po montáži desek odstraníte.

Na závěr si spočítejte nejen cenu, ale i čas. Stavba příčky standardní velikosti zabere jednomu člověku dva až tři dny práce, pokud započítáte i schnutí tmelů. A to už je dost na to, abyste si rozvrhli, kdy budete místnost potřebovat. Pokud máte termín, může vás tlačit čas a budete muset najmout pomoc, což zase zvedne náklady. Proto je lepší dělat vše s rezervou. Když si kalkulaci sestavíte jako tabulku a přidáte 15 % rezervu na nečekané výdaje, budete mít jistotu, že vás stěna nezruinuje. A pamatujte – nejdražší je vždy chyba v měření, která se projeví až při montáži.