• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Základní pravidlo zní: vzdálenost očí od stránky by měla odpovídat vzdálenosti lokte. Sedněte si, položte předloktí na stůl a natáhněte ruku. Místo, kde se zastaví prsty, je ideální rovina pro knihu nebo obrazovku. Pro většinu dospělých to znamená zhruba 40 až 60 centimetrů. U dětí a lidí s krátkozrakostí bývá přirozená vzdálenost menší, ale nikdy by neměla klesnout pod 30 centimetrů. Pokud čtete na mobilu, držte ho dál, než máte ve zvyku – ne u nosu.

Prostor kolem místa, kde jíte polévku nebo jiné jídlo lžící, nebývá na první pohled vidět. If you beloved this article and you would like to obtain additional details pertaining to tato stránka kindly stop by our own webpage. Teprve když zvednete ruku a loket narazí do hrany stolu, do skříně nebo do druhé osoby, zjistíte, že něco chybí. Nejde přitom o luxusní vybavení, ale o rozměry, které se dají změřit a upravit. Základní pravidlo zní: mezi loktem a nejbližší překážkou má zůstat alespoň pět centimetrů volného prostoru, když sedíte vzpřímeně a držíte lžící u úst.

Když je místo vybrané, vyřešte tři věci: světlo, posezení a odklad. Světlo stačí jedno cílené — stojací lampa s ohebným ramenem nebo nástěnné svítidlo nad ramenem, ne ostré světlo z boku. Posezení volte podle toho, jak dlouho čtete: na hodinu stačí židle s rovnou opěrkou, na celé odpoledne potřebujete křeslo s područkami a oporou beder. Odkladem myslete malý stolek nebo police na knihu, hrnek a brýle, aby se všechno vešlo na dosah ruky vsedě.

První věc, kterou je potřeba změřit, je hloubka. Nika hluboká méně než 60 cm nepojme běžnou židli tak, aby se dala pohodlně používat. Pokud je výklenek mělčí, židle z něj bude vyčnívat a rám zmizí. Naopak příliš hluboký výklenek, nad 90 cm, působí jako temná díra a židle se v něm ztratí. Řešením není výklenek zasypávat, ale posunout židli dopředu a zbytek hloubky nechat jako prostor pro nohy nebo malý stolek.

Kam s vypínačem a co dělat s kabe

Podlaha ve výklenku často kopíruje zbytek místnosti, ale u starších domů bývá o pár centimetrů jinde. Židle, která na nerovné podlaze viklá, se nedá používat. Podložte ji filcovými kluzáky, nebo výklenek srovnejte samonivelační hmotou. Stejně tak zkontrolujte, jestli židle nezakrývá zásuvku nebo vypínač. Přesunout je není vždy možné, ale můžete je nechat volné a židli posunout do strany.

Světlo a barva rozhodují víc než židle Výklenek bývá tmavší než zbytek místnosti, protože ho stěny odstíní od denního světla. Pokud do něj postavíte tmavou židli, vznikne černá skvrna. Světlá židle nebo židle v barvě, která je o stupeň světlejší než stěny, výklenek opticky otevře. Stejně důležité je osvětlení. Bodovka nad výklenkem nebo nástěnné světlo na boční stěně udělá z niky scénu. Světlo umístěné přímo nad židlí ale vytvoří ostrý stín a prostor zúží.

Na co si dát pozor: nepřecpěte kout. Čím víc předmětů, tím méně se tam chce sednout. Nedávejte čtecí místo k radiátoru, kde je v zimě suchý vzduch a v létě horko. Nepoužívejte koberec, který se kroutí, a nestavte lampu tak, aby svítila do očí nebo se odrážela od lesklé stránky. Pokud je v místě jen zásuvka ve špatné výšce, řešte prodlužovacím kabelem vedeným po zdi, rady pro rekonstrukci ne novou elektroinstalací.

Nejdřív změřte hloubku, šířku a výšku. Křeslo musí mít mezi loketními opěrkami a stěnami alespoň pět centimetrů na každé straně, jinak se do něj bude špatně sedat i vstávat. Hloubka niky pod devadesát centimetrů znamená, že křeslo nesmí být hluboké, jinak budou nohy trčet do místnosti a výklenek ztratí smysl. Změřte také vzdálenost od podlahy k jakékoli římse nebo parapetu, pokud nika vede k oknu.

Poslední pravidlo se týká toho, co výklenek obklopuje. Rám nemá být vidět. Pokud kolem niky vedou lišty, kabely nebo parapet, který do ní zasahuje, židle se do prostoru nevejde pocitově, i když centimetrově ano. Odstraňte všechno, co přesahuje rovinu zdi, a nechte výklenek působit jako přirozené vybrání. Teprve pak je z niky hotový rám a židle v něm vypadá, jako by tam patřila od začátku.

Výklenek nebo nika v bytě bývá na obtíž. Mívá atypické rozměry, nedá se do něj postavit skříň a často zůstává prázdný. Přitom stačí málo, aby se z něj stalo pevné, hotové místo pro jedno křeslo. Nejde o dekoraci, ale o prostorový trik: nika sama ohraničuje zónu, kterou by jinak bylo nutné stavět uměle.

Výklenek nebo nika vznikly jako stavební prvek pro něco úplně jiného, než je sezení. Ať už jde o prostor po bývalých dveřích, topení nebo jen o zbytek zdi mezi dvěma nosníky, dá se využít jako hotový rám pro jednu židli. Nejde o to výklenek obestavět nábytkem, ale nechat ho pracovat jako přirozené ohraničení. Židle v něm přestane být kusem nábytku navíc a stane se místem, které má svůj důvod.