• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Různé hloubky polic v jedné knihovně nebo regálu jsou častější, než se zdá. Stará skříň po babičce, kombinace dvou různých systémů nebo dobastlená police ze zbytků materiálu — to všechno vytváří hloubky, které se liší klidně o deset i patnáct centimetrů. Na první pohled to vypadá jako problém, ale ve skutečnosti jde jen o jiný způsob třídění. Nepřizpůsobujte knihy policím, přizpůsobte police knihám.

Knihovna, ze které se knihy vytahují jedním prstem, není otázkou estetiky, ale funkce. Rozestup mezi hřbety rozhoduje o tom, zda knihu vytáhnete plynule, nebo zda budete tahat za jeden hřbet a přitom strhávat sousední. Většina lidí řeší regály až ve chvíli, kdy už jsou plné, úLožNé Prostory V MaléM Bytě a pak už jen cpou knihy těsně vedle sebe. Přitom stačí dodržet pár zásad už při plánování.

Bolest a otoky nohou při častém stání nebo sezení nevznikají jen tak. Klíčové je, jak nohy držíte a co s nimi děláte během dne. Pokud stojíte nebo sedíte hodiny ve stejné poloze, krev se hůře vrací zpět k srdci a lymfa se hromadí v kotnících. Nohy pak těžknou, pálí a mohou i otékat. Řešení není složité, ale musí být pravidelné.

Nakonec zkontroluj vlhkost a světlo. Police u vnější stěny, zvlášť v paneláku, může být studená a vlhká; knihy tam chytají plíseň a mají zvlněné listy. Přímé slunce zase vybledne hřbety během jedné sezóny. Pokud se vlhkost drží, dej pod knihy tenkou vrstvu korku nebo dřevěné desky a nech mezi policí a zdí mezeru pro vzduch.

Lamino poznáte podle toho, že při zatížení nejdřív „pracuje" – ozve se praskání a deska se prohne uprostřed. Jakmile se prohne trvale, už se nevrátí a nosnost dál klesá. Dřevo se prohýbá pomaleji, ale může prasknout ve vláknech, zvláště pokud je sušeno v teple a je zkroucené. Kov se ohne, ale nepraskne; ohýbáním se ale oslabí spoje a konzoly. U všech materiálů platí, že nosnost klesá s rostoucím rozpětím – police do 60 cm unese klidně dvojnásobek toho co police 120 cm.

Pokud police nejsou stejné, neznamená to, že musíte mít nepořádek. Rozdělte knihovnu na zóny podle hloubky a v každé zóně si udržujte vlastní řád. Někde abecední, jinde tematický, jinde podle velikosti. Důležité je, aby pravidlo platilo vždy jen v rámci jedné zóny. Kdo to takto udělá, přestane řešit, že police nejsou stejné, a začne řešit jen to, co zrovna potřebuje najít.

Ideální je, když je deska stolku o pět až deset centimetrů níže než horní plocha podružky. V této poloze se předloktí při natažení ruky jen mírně skloní a zápěstí zůstane přirozeně uvolněné. Pokud je stolek výš než podružka, naráží loket do desky a při každém pohybu se zvedá rameno. Pokud je stolek naopak příliš nízko, musí se trup předklánět a kroutit, což po čase přetíží bederní páteř. Rozdíl větší než patnáct centimetrů už znamená, že stolek u křesla slouží spíš jako odkladiště než jako praktický pomocník.

Začněte tím, co se vejde do nejmělčí police Než začnete cokoli přesouvat, změřte vnitřní hloubku každé police — měřte od zadní stěny k přední hraně, ne od hřbetu knihy. Najděte tu nejmělčí a její rozměr si zapište. Do ní patří všechno, co je úzké: kapesní vydání, brožury, sešity, CD a DVD, případně malé slovníky. Až tuhle polici zaplníte, teprve pak přejděte k hlubším. Tím vznikne přirozená hierarchie, která se sama udržuje, protože mělká police nemá kam jinam růst.

Druhé pravidlo se týká výšky. V jedné polici držte jeden formát na výšku, ne mix velkých a malých. Když se do police vejde velký formát, ale stojí tam i malý, vzniká schod, který se při manipulaci rozpadá. Pokud musí být malé knihy mezi velkými, dejte je na kraj, ne doprostřed. Uprostřed je vždycky vytlačí soused.

U hlubších polic platí opak. Nepňte je úzkými knihami jen proto, že se vejdou — vznikne vzduchová mezera za hřbety, knihy se posouvají dozadu a při vytahování padají. Pokud už tam úzké svazky máte, dorovnejte je zarážkou nebo kusem kartonu, který je přitlačí dopředu. Zarážku nikdy nedávejte jen tak volně — při vysunutí knihy vypadne a vezme s sebou i sousedy.

Typická chyba je řadit podle abecedy napříč celou knihovnou bez ohledu na hloubku. Abeceda je pohodlná, ale jen dokud police drží. Jakmile se hloubky rozejdou, abecední řád se stejně přeruší a hledání je pomalejší než předtím. Druhá častá chyba je cpát knihy na doraz ke stropu police — pak se sice vejdou, ale při vytahování narazí hřbetem o polici výše a poškodí se. Nechte vždy dva až tři centimetry rezervu.

If you have any concerns about the place and how to use Https://Niazshomal.ir/, you can speak to us at our site.